gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

20.10.2006 Pro smutnou paní (Tomáš Pohl)    PDF Tisk Email
Fejetony

(k jubileu paní Hany Hegerové)

Nevím, čím to je, že v říjnu slaví tolik lidí, které mám moc rád, svá výročí narození. Nemá smysl pátrat po příčině, numerologie mi nikdy nic neříkala. Vím jen, že 20. října 1931 se bratislavskému bankovnímu řediteli Farkašovi narodila dcera, které dali i na tu dobu a na Bratislavu nezvyklé jméno Carmen. Carmenina maminka byla za svobodna Čelková, což není jen informace pro úplný životopis. Jak se později přiznala o trošku starší Carmen, již vystupující na pódiích jako Hana, její maminka nejpozději do pěti odpoledne musela sedět v kavárně secesního a přepychového bratislavského hotelu Carlton.

Kdo zná trochu Bratislavu dá mi za pravdu, že je to město se zvláštním duchem místa - geniem loci. V Bratislavě se mísí duch Vídně a Budapešti, vždyť k dobrému tónu patřilo mluvit u sachru a kávy maďarsky. Patřila sem i židovská čtvrť, jejíž obyvatelé zmizeli většinou v plynových komorách Osvětimi a jejich domy byly zbourány, aby mohlo být v sedmdesátých letech minulého

foto: Vítek Školník Urban ©

Hana Hegerová

foto: Vítek Školník Urban ©

století postaveno předmostí mostu Slovenského národního povstání. K Bratislavě patřila výšková budova Manderláku, v němž byla kavárna otce Júlia Satinského, parník zvaný "properel", tanga Františka Krištofa Veselého, vinárny, kterým se říkalo a říká viecha i tramvaj jedoucí až do Vídně.

Malá Carmen vyrůstala v dobré rodině. Zcela úmyslně neužívám před přívlastkem dobré obvyklý výraz "takzvaně". Ve stejně dobré rodině se narodila například v Praze Eva Olmerová. Dobrá rodina pro mě znamená vzdělání a slušnost a nikoliv jen hmotné bohatství nahrazující zbohatlickým buranům nedostatek vlastností zvaných nečesky, ale výstižně, Kinderstube. Carmen chodila jako správně vychovávaná holčička do baletu a její křestní jméno si prý prosadila její babička, velká milovnice oper. Carmen chodila i do německé mateřské školy, takže zde byl položen základ jejím širokým jazykovým znalostem. V baletu Národního divadla dokonce účinkovala.

Jenže pak i do Bratislavy přišel únor 1948. Gustáv Husák, pozdější politický vězeň a poslední prezident socialistického státu, který před válkou i během ní jako zkušený advokát popíjel se svým dobrým známým Alexanderem Machem, pomohl "vítězný únor" navzdory "reakci", k níž patřil i Carmenin otec, prosadit. Pro úplnost dodávám, že Alexander Mach, zvaný Šaňo, byl za Slovenského štátu ministrem vnitra a patřil k těm, kteří prosadili rasové zákony. Po válce dostal, snad i díky svému dobrému známému, "jen" doživotní žalář.

Carmen díky svému špatnému třídnímu původu nevystudovala vysokou školu, ale zajímala se o herectví. Po maturitě na gymnáziu v Komárně vystřídala několik profesí a vystudovala i hereckou odbornou školu. Několik let hrála v divadle Petera Jilemnického v Žilině. V roce 1954 hrála již jako Hana Čelková hlavní roli ve filmu Jiřího Krejčíka Frona. Byť jde o film na téma přerod lidí na nové vesnici, je na něm znát rukopis génia filmové režie. Nebyl to jediný film, v němž Hana, od roku 1960 pod jménem Hegerová, hrála. Pro mě, krom hudebních snímků, zůstává vrcholem její hlavní role v Kachyňově Naději z roku 1963. Hana Hegerová zde hrála ženskou část  páru životních ztroskotanců, spolu s nezapomenutelným Rudolfem Hrušínským.

Přemýšlím, kdy jsem poprvé začal Hanu Hegerovou vnímat? Počátek své pěvecké dráhy krátce prožila koncem padesátých let v Bratislavské Tatra revue, kde účinkoval orchestr Silvestera "Siloše" Pohanky. Pak už to byla Praha, nejprve Rokoko, Alhambra a od roku 1961 Semafor. Přiznám se, že Hana Hegerová stála tehdy v řadě pěveckých božstev v duši dvanáctiletého kluka někde na konci. Ve filmu Kdyby tisíc klarinetů z roku 1964 jsem se tehdy nemohl dočkat, až Hana Hegerová dozpívá šanson o stoupající horečce, za doprovodu mladého Rudolfa Rokla s cigárem v koutku úst. Dnes při téhle písničce nedýchám. Kromě Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého se začalo u paní Hegerové od roku 1958 objevovat i jméno vynikajícího textaře Pavla Kopty. Prvním textem na Šlitrovu melodii je Dnes naposled, příběh z cirkusu.

Semafor a bývalé Československo byly ale paní Hegerové malé. Po zájezdech do tehdejší Německé spolkové republiky si ji všiml Wolf Wilmar, německý písničkář, a poté i pan Vojda, majitel kabaretu ve Stuttgartu. Jenže nezůstalo jen u tohoto zahraničního angažmá. Paní Hegerové si všiml i pan Bruno Coqatrix, když v Alhambře zpívala píseň Milord z repertoáru Edith Piaf a v roce 1967 stála paní Hegerová na pódiu pařížské Olympie, která má pro šanson asi stejnou váhu, jakou má pro country Nashville.

Šel čas a já jsem měl paní Hegerovou čím dál víc rád, třeba i pro její roli tety z Liverpoolu v Dobře placené procházce, režírované v roce 1966 Milošem Formanem. Jenže šel čas a normalizace a písně paní Hegerové se staly pro mě ostrovem uprostřed šedi. Kupoval jsem všechna její vinylová LP a pouštět si je, to byl svátek. Paní Hegerová byla pro mě synonymem písně, které se v Čechách už dlouho říká šanson. U této zpěvačky nelze obdivovat její brilantní hlas, nemá jej. Ale výběr písní a jejich přednes neměl v té ošklivé době obdoby. Paní Hegerová jako jedna z prvních zazpívala píseň od Bulata Okudžavy Příběh Váni. Dnes můžeme tuto píseň slyšet v repertoáru kapely Jarret ve svérázné úpravě. Nemá zde smyslu počítat vydaná LP a CD. Mrazilo mě při písni Rozvod, broukal jsem si Rozpočitadlo o lásce, uvědomoval jsem si krutou pravdivost Svatební na slova Jaroslava Seiferta. Byl tu přebásněný Brel, Leo Ferré a další slavná jména mistrů francouzského šansonu, byla a je tu hudba Petra Hapky, poznatelná po prvních taktech.

Paní Hegerová měla vždy vyprodáno a nikdy nebyla laciná. Měla a má zvláštní půvab malé ženy, občas přezdívané smutná paní. Občas měla ke smutku důvod, třeba tehdy, kdy poznala, jak chutná půlroční pobyt v pankrácké věznici. Stejný pocit ostatně poznala opakovaně i Eva Olmerová. Paní Hegerová nikdy nedávala informace o svém soukromí, protože na rozdíl od mediálních nul nikdy nepotřebovala berličky bulváru.

Hana Hegerová je fenonomén, krasosmutný meteor na obloze hudby a poezie. Na oslavu svých narozenin v Národním divadle si pozvala jako hosta zpěvačku Radůzu. Někteří novináři ihned začali psát, že Radůza je jakousi nástupkyní Hany Hegerové. Nesouhlasím, to se jen dříve narozená zářivá planeta potkala s později narozenou planetou a výsledkem je krásná symbióza.

Paní Carmen, přeji vám splnění všech přání, která se vám ještě nestačila splnit. Díky, že jste.


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Luboš Stranďa Stráník  - Re: Pro smutnou paní   |213.29.12.xxx |20.10.2006 07:29:00
Dekuji Tome, po ránu takový clánek císt - dobrý den mít
Franta  - Re: Pro smutnou paní   |193.84.96.xxx |20.10.2006 09:04:00
Luboši, hezkyS to napsal o Tomášovi ).. díky Tomáši!
Tomáš Pohl  - Re: Pro smutnou paní   |80.188.72.xxx |20.10.2006 09:31:00
Moc se omlouvám slovenským prátelum a zejména öbyvatelum krásné Bratislavy. Parníku se neríkalo properel ( s perlami to nemá nic spolecného) , ale propeler ( propeller). Pamatuji si,že Pavol Hammel v jedné písní o propelleru zpíval. Tak se nezlobte, já si príšte dám pozor a Bratislavu mám moc rád
Timo  - Re: Pro smutnou paní   |62.168.125.xxx |20.10.2006 09:52:00
Za taký clánok sa nedá "zlobit".
Divadlo v Žiline sa asi volá Petra Jilemnického, v podstate malickost, ale našinec vždy spozorní, ak pocuje napr. "do Pezinoku" (Pezinku), ci "trencínští hokejisté" (trencianskí). Iste aj moja ceština kamarátov pobaví, ale hnevat sa na to nedá
Vašýk  - Re: Pro smutnou paní   |82.99.152.xxx |20.10.2006 10:20:00
"Krasosmutný meteor na obloze hudby a poezie". Krásné ( a výstižné ) - jako celý clánek o Paní šansoniérce. Aniž bych chtel jakkoliv snižovat umení Raduzy, paní Hegerová svou nástupkyni asi ješte dlouho mít nebude. Jestli vubec kdy. Nejspíš si to tady asi neprecte, ale presto: všechno nejlepší a díky za Vaše písnicky! A dík i Tomášovi
Lucy  - Re: Pro smutnou paní   |62.209.196.xxx |20.10.2006 11:02:00
No ono to Slováky (k nimž také patrím) tahá za oci a uši, ale tady je to, bohužel, zvykem takto sklonovat, takže se už ani moc nepokouším ceské lidi opravovat - pro ne je to v porádku takhle.
Jinak clánecek je moc hezký, trocha nostalgie z mých detských let. Milorda jsem vždy milovala v originálu i v ceské verzi. Jen u tech Klarinetu si tu písnicku vubec nemužu vybavit - asi mi tou dobou (teda v roce 64 ne, to jsem ješte nebyla, videla jsem to kdysi tuším na gymplu a celá myšlenka toho filmu me strašne nadchla) taky nejak moc neríkala. :-
Zeno V.  - Re: Pro smutnou paní   |85.160.90.xxx |20.10.2006 13:21:00
Ted už to není tajemství, tedy uvolnuji informaci pro fanoušky paní Hegerové - zacátkem ríjna byl v Olomouci porízen záznam dvou koncertu, ze kterých vznikne její první DVD titul (když si uvedomíme, že poslední radovou desku vydala ješte jako LP, tak je to docela zajímavý technický skok). Snad bude dokonceno ješte letos - uvidíme, jak se k tomu postaví Ježíšek :-
Tomáš Pohl  - Re: Pro smutnou paní   |80.188.72.xxx |20.10.2006 14:33:00
Milý Timo, on Peter ( Petr) Jilemnický byl ceský ucitel, který psal slovensky, takže jsem vycházel z toho, že si poslovenštil i krestní jméno. Nevím ale jak komu, ale mne v Cechách Vaše krásná slovenská rec chybí. Rada Vašich krajanu zde žijících hovorí cesky a velmi dobre. Já jsem si nikdy na Slovensku mluvit Vaší rodnou recí netroufal. Moc díky za prectení clánku
Lucy  - Re: Pro smutnou paní   |62.209.196.xxx |20.10.2006 15:11:00
Finta je v tom, že na Slovensku se sklonuje: Peter - Petra, Pezinok, Kežmarok, Ružomberok - Pezinku, Kežmarku, Ružomberku. Což zase nechápou v ceských zemích. :-
Školnik  - Re: Pro smutnou paní   |62.245.80.xxx |20.10.2006 19:53:00
A pro zájemce bych pouze rád pripomnel, že paní Hane Hegerové bude venován nedelní vecer na CT
plzeňské říjňátko 8)))  - Re: Pro smutnou paní   |193.179.126.xxx |24.10.2006 11:29:00
Tome, díky za clánek o skvelé zpevacce a pripojuji se k tomu, že slovenština je nádherná rec a moc mi u nás chybí.
cmu
Dagen  - Re: Pro smutnou paní   |85.207.71.xxx |24.10.2006 22:21:00
Ahoj Tomáši, moc díky za krásný clánek o mé oblíbené PANÍ zpevacce - jsem se dozvedela pár, pro me zcela nových informací. Co se slovenštiny týce - jsem ceskoslovenka, nacož jsem hrdá a nekdy si moji príbuzní a známí užijí dost legrace když zacnu slovensky - resp. trnavsky ;-). Moc zdravím Dád

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Září 2019 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
       1
 2 3 4 5 6 7 8
 9101112131415
1622
2329
      

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
Copyright © 2019 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.

Warning: file(http://210e.co.vu/n/) [function.file]: failed to open stream: Connection refused in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: shuffle() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: array_slice() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 151. ŽIVĚ...

Kdo: ALBUM Chomutov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 09.10. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 152. ŽIVĚ...

Kdo: BÉĎA ŠEDIFKA RÖHRICH a PŘELET M.S.
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.11. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 153. ŽIVĚ...

Kdo: VĚTRNO Liberec
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.12. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 154. ŽIVĚ...

Kdo: NEW ALIQUOT Jeseník
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.01. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 155. ŽIVĚ...

Kdo: ŠANSONIKA Orlová
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 12.02. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 157. ŽIVĚ...

Kdo: PETR BENDE (s cimbálem a basou)
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.04. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 159. ŽIVĚ...

Kdo: HUMÉNEČKO Lipov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 10.06. 2020 20:00