gototop
17.01.2007 Preletky letí do semifinále (Tomáš Pohl)    Tisk
Reportáže

(reportáž z 5. základního kola soutěže Notování pod Vyšehradem)

Není lehké odejít z vánoční a novoroční hostiny a vrátit se k všednějším dnům i jídlu. Mezi Vánoci a Silvestrem jsem v Telči mlsal z bohatého výběru špiček české folkové hudby. První čtvrtek v roce 2007, tedy 4. ledna, jsem se vrátil k zpátky k "běhu folkbyznysu". Ten večer se v P - klubu v Trojické konalo 5. základní kolo soutěže Notování pod Vyšehradem. Uvědomil jsem si ale, že i ony telčské třešničky na dortu někdy začínaly a nastupovaly plné trémy do podobných soutěží, aby na ně někde na konci tunelu jménem Čas čekaly stupínky ke slávě. Ale i bez jejich dosažení stojí zato hrát a zpívat, byť třeba jen pro radost svou a svých blízkých. Ten večer stálo na pomyslné startovní čáře šest soutěžících kapel a písničkářů.

Jako první jsem viděl a slyšel mužskou dvojici s názvem Vořech a Jéňa, občanskými jmény Lukáš "Vořech" Pokorný a Honza Procházka. Lukáš zkoušel štěstí na loňském Notování jako sólista. S Honzou účinkoval v kapele Fénix, což je dnes již minulostí. Lukáš mě loňského roku překvapil svým pěkným hlasem, čímž mě ale letos již zákonitě překvapit nemohl, neboť stav trvá. Honza jej doprovází, či spíše dominuje, na kytaru a zpívá druhý hlas. Lukáš píše osobité verše, o čemž není těžké se přesvědčit, když navštívíte jeho pěkné webové stránky. Poetika se proto zákonitě dostává i do jeho písňových textů. Chce občas vyslovovat velké myšlenky, což se projevilo zejména v "kalandrovském" Samotáři. Ale mě se více líbil v trochu rozverné Čokoládě, kterou má Lukáš rád stejně jako svou slečnu. V Písni o štěstí Lukáš procítěně zpívá o dítěti, které se má narodit.  Z potlesku publika, který nebyl dlouhotrvající, bylo znát, že oba kluci příliš nezaujali. Ale na mě působili mile a sympaticky, byť nevím, zda bych chtěl absolvovat jejich celý koncert.  Nevím čím to je, ale mě se více líbil Lukáš loňského roku jako sólista.

Trojice z Prahy s názvem Hudbanda není pravidelným návštěvníkům Notování neznámá.   Loňského roku se do semifinále jako meteor dostala trojice s názvem Triumvirát, byť vznikla na inzerát prakticky několik týdnů před základním kolem, z něhož pak postoupila dále. Kromě změny názvu nahradil Dana Švece baskytarista David Oldřich "dond" a zbytek sestavy, tedy Martin Kuruc (kytara a zpěv) a Romana "Rejka" Balcarová (zpěv) se nezměnil. Autorem většiny skladeb jsou Martin a Rejka. Rejka také velmi dobře zpívá. V písni Muž (prý sexistické) ukázala hezký ženský ironický nadhled. V písni Výročí mi připomněla, že i generace kluků a holek ve věku mých dětí zjišťuje na setkání spolužáků, že Šrámkův syndrom "přistřižených křídel" stále funguje. Hudbanda publikum zaujala i dalšími písněmi Prstem po mapách a Jízda a bylo znát, že tužky začínají pomyslně kroužit po hlasovacích lístcích.

Aleše Rogalewicze ze Slaného znají diváci Notování, a nejen oni, jako část dvojice Paduo, které vytvářel (bohužel už minulý čas prostý) s Jirkou Havelkou. Aleše jako sólistu jsem například zažil jako hosta na koncertu písničkáře Martina Čepelíka. Oba dva patří do skupiny písničkářů, kteří mají humor. Sice se mi vkrádá do úst označení "inteligentní" humor, ale hlupáci, pokud vím, humor či spíše smích vytvářejí pouze nechtěně. V písni Skokánek Aleš neřešil lov mláděte skokana zeleného, ale problém klukovského skokanského můstku, který jeden ze školních frajerů skočí na saních. Výsledek si dokáže představit i osoba nepřítomná na Notování. Aleš je vtipný a přemýšlivý kluk s nadhledem,  neřešící "věčné pravdy" a držím mu palce v jeho další tvorbě.

Kapela Pranic přijela až z Turnova. Střed kapely tvoří evangelický farář Ondřej Halama, kytara, občas housle, pokaždé zpěv a autor většiny repertoáru. Dále v kapele hrají a zpívají Alena Tomášová (zpěv a akordeon) a František Tomáš (elektrická kytara, bonga a zpěv). Konečně na basovou kytaru patrně nejmladší člen kapely Jan Dékány. U Aleny a Františka nejde o shodu jmen, jsou to manželé. František by mohl od hodiny hrát Krista ve filmu s biblickým námětem. Byť hlavní autor je duchovním, z přednesených čtyř písní bych to bezprostředně nepoznal. Společným jmenovatelem všech písní byla jejich  melodičnost, což není vůbec tak časté a vůbec to není jednoduché. Zvuk akordeonu působí jako to "pravé a ořechové (ne vořechové)". Rovněž mi velmi dobře zněly vokály. Jen v písni Nad Prahou slunce zapadá, pěkné bluesovce, mi chyběl jakýsi "ocásek" vedoucí k tomu, aby to se mnou více mávalo. V písni Nezazpívám vzpomněla kapela na Zuzku Navarovou, což se projevilo především odlesky hispánských rytmů ve skladbě. Můj celkový dojem je velmi dobrý a rád bych si toho od Pranic poslechl víc.

Příbramský Jirka Řehulka byl rovněž další známou tváří na Notování. Jirka, dlouhovlasý blonďák, je na první pohled sympaťák. Není fenomenální kytarista a zpěvák, ale jeho tvorba má "ksicht". Myslím, že se líbil i v první řadě sedícímu Martinu Rousovi, ale Martina jsem se na to nezeptal. V písni Aktuální Jirka glosoval sedmiměsíční marasmus naší politické scény. Tato tématika je vlastní zejména politickému kabaretu, ale dává písním jepičí život, tedy zase do nové aféry. Ale Jirka, na rozdíl např. od Oldřicha Nouzy z minulého kola, projevil nadhled a vtip. Jirku Řehulku si kdykoli velmi rád poslechnu. V neposlední řadě mu držím palce, aby jím avizovaná dcerka dělala tátovi a mámě jen a jen radost.

Poslední v pořadí byla čtveřice dívek z Blovic: Romana Tomášková, Jana Ježková, Romana Žežulková a Bobina Horvátová.

foto: Tomáš Pohl ©

Vítězný Přelet M.S.

foto: Tomáš Pohl ©

Říkají si Přelet M.S. a jako o "Přeletkách" se o nich mluví čím dál víc a příznivě. Až na maličkou černovlasou a kudrnatou Bobinu jsou všechna děvčata učitelkami. Někdy si říkám, že by stálo zato dát si práci a spočítat, kolik současných, bývalých i budoucích kantorů se objevuje ve folku. Myslím, že by jejich počet zaplnil několik škol. Kapele vévodí nevyčerpatelný zdroj smíchu, energie a hudebních nápadů, kudrnatá Romana Tomášková. Romča hrála v kapele Prsten a stále a dlouho hraje a
zpívá v kapele Toman a lesní panna. Nápad dát dohromady čtyři velmi dobře zpívající dívky se zcela jistě zrodil také v její hlavě. Dívkám stačí jeden mikrofon, jako kdysi sestrám Alanovým, a kytara Romany Tomáškové. V repertoáru mají nejen vlastní písně, ale i převzaté. Ten večer zazněla vedle vlastní Žáby vynikající píseň Žárlím od Pepy Štrose známá především v podání Šárky Benetkové a Nezmarů. Z lidovek pak zněla známá Okolo Třeboně. "Přeletky" je hezké poslouchat a z mužského hlediska je i hezké se na ně dívat. Z reakcí diváků po každé písni bylo jasné, kdo je favoritem tohoto kola.

O vtipné i poučné slovo se jako vždy starala dvojice, jejíž velkou starostí je, abych je od sebe rozeznal. Za tím účelem stála na pódiu postarší osoba s dlouhými bílými vlasy, která si říkala "teta Cimbura" a hovořila o sobě v ženském rodu a druhá osoba říkající si středním rodem "to Belmondo". Občas jsem skutečně obě individua s vynaložením veškerého úsilí rozeznával.

Výsledky hlasování sčítala a o druhém postupujícím rozhodovala tradičně pořadatelská rada v ještě tradičnějším složení, když v jejím čele stál kapelník Sekvoje Olda Dolejš. Po vhození hlasovacích lístků do uren a po přestávce vystoupil jako host písničkář Franta Vlček se svým synem Martinem. Protože jsem koncem loňského roku o Frantovi psal velmi mnoho, mohu jen konstatovat, že to bylo jako vždy vynikající a doufám, že si opět několik lidí rozšířilo svůj hudební obzor o poznání tohoto příliš skromného a vynikajícího písničkáře.

Výsledky hlasování:
Pořadí písní:

5. místo: Žárlím ( Přelet M.S.)
2. až. 4 místo: Prsten (Hudbanda), Jednou (Pranic) a Až se někdy (Přelet M.S.)
1. místo: Žába (Přelet M.S.)

Pořadí účinkujících:
6. místo: Vořech a Jéňa
5. místo: Aleš Rogalewicz
4. místo: Jirka Řehulka
3. místo: Pranic
2. místo: Hudbanda
1. místo: Přelet M..S.

Pořadatelská rada se v tomto kole shodla s diváky na Přeletu M.S., takže do semifinále vedle Přeletu M.S. jako další postupuje v diváckém hlasování druhá - skupina Hudbanda.

V šestém základním kole dne 1. února 2007 vystoupí kapely Bodlo z Chodova u Karlových Varů, Šakali ze Střížovic a Zhasni z Nového Boru, duo Hořký Kafe z Prahy a písničkáři Eva Pavlíková z Rožnova pod Radhoštěm a Jarda Střelka z Práchně. Jako host vystoupí skupina  Stránící. Začátek je jako vždy v půl osmé večer.


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Tomáš Pohl  - Re: Přeletky letí do semifinále   |80.188.72.xxx |17.01.2007 08:54:00
Omlouva: V Hudbande se vloudila chybicka, Martin se nejmenuje Kuruc ale bez "u" jen Kurc. Martine, omlouvám se

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."