gototop
23.11.2010 Labyrint k nezaplacení (Miloš Keller)    Tisk
Recenze

Dlouho jsem přemítal, na kterém slově z názvu kapely (Knezaplacení) a desky (Labyrint přání) recenzi postavit. Jestli je to spíše labyrint přání, někdy nesplněných, nebo spíše k nezaplacení. Od obojího asi trochu. Primárně je z desky znát nadšení z hraní, nadšení tak opravdové a upřímné, že se přenáší i na ostřílené matadory naší hudební scény a ti ochotně a se slyšitelným potěšením se skupinou spolupracují (Jitka Vrbová). Sekundárně pak poznáte zájem členů kapely o tvorbu svých přátel, konkurentů či vzorů – jinými slovy, že kapela neposlouchá jen sebe, ale je evidentně obeznámena alespoň s některými jistotami nejen folkového žánru a má chuť si vyzkoušet, zdali by to taky uměli tak zahrát.

A tady narážíme na hlavní úskalí. Deska je výrazově i žánrově  rozklížená, nedrží pohromadě a projev kapely není tak vyzrálý a silný, aby on byl tím spojovacím tmelem hodně různorodých písniček. Některé navíc cover verze v provedení kapely snesou (Dívka z Ipanemy), jiné jsou vysloveným omylem (Taši Delé). Tezi o síle interpreta, který může vyznění skladby úplně otočit, potvrzuje právě Jitka Vrbová, která (spolu se saxofonem S. Chmelíka) v písni Černý Orfeus vytvořila dojem, že posloucháme jazzovou skupinu a jazzovou desku. Bohužel, jen na tuto a ještě jednu písničku. Pak se sen rozplyne a vracíme se tu k folku, tu ke střednímu proudu, tu ke swingu a kapela, trochu upozaděná v písních Jitky Vrbové, nastupuje s plnou silou, ne však s přesvědčivým názorem.

Trochu paradoxně jsou tedy nejlepší úvodní dvě, resp. tři písně z vlastní autorské dílny (zejména Podzimní labyrint a Kolikrát) skupiny. Když jsem desku poslouchal poprvé, tak během jejich poslechu mé nadšení rostlo a postupně jsem přidával body/hvězdičky. Nárůst bodů se zastavil po Dívce z Ipanemy, ještě Jitka Vrbová udržela neměnnou úroveň, ale druhá polovina desky už jen hvězdičky z mého hodnocení ubírala. Jako kdyby skupina s postupujícím časem CD ztrácela sílu a elán. Ani ne tak padání řemene, jako dojezd volnoběhem v druhé polovině CD. Z druhé poloviny desky tvoří výjimku jen Hej, ten fígl (také převzatý). Možná, kdyby Knezaplacení natočili osmi – devítipísňové album, dostalo by nakonec více bodů, než v podobě patnáctipísňové.

Skupině sedí spíše členěnější a rychlejší písně, v pomalých (Dopis nebo Nancy) vyniknou všechny pěvecké nejistoty a nesmělosti, v Nancy navíc i (opravdu příšerná, to se na mě nezlobte) „Czenglish“, a také jistá aranžérská plochost. To vše mizí ve skladbách rychlejších či stylově vyprofilovaných (ty s Jitkou Vrbovou nebo Hej ten fígl).

A tak skupina nechtěně naplňuje obsah názvu desky – je to skutečně labyrint stylů, ve kterém se ale bohužel jako první ztratila kapela a hned po ní i posluchač. Aby mi bylo rozuměno: není to zlá deska, jen by prostě méně bylo v tomto případě více – polovina desky by přesněji a přesvědčivěji vystihla tvář kapely. Víte co? Poslouchejte to jen do tracku č 8, pak skočte na 13 a pryč. A zůstane ve vás nakonec z desky docela slušný dojem.


Knezaplacení - Labyrint přání
Knezaplacení: Labyrint přání
Vydavatel: vlastním nákladem
Vydáno: 2010
Hodnocení desky: 4,14/10
Seznam písní: Podzimní labyrint • Kolikrát • Listy života • Dívka z Ipanemy (Garota de Ipanema) • Devil´s dream • Blues pro kočku toulavou • Černý Orfeus (Manha de Carneval) • Každý jednou velkou lásku potká (Everybody loves somebody sometime) • Taši delé • Dopis • Nancy (With the Laughing Face) • Hasta maňana • Hej, ten fígl (Sensible) • Čekám tě (All by myself) • Blues v modré a bílé
Co o albu napsal Miloš Keller: "Trochu labyrint nesplněných očekávání a ambicí" (5 bodů)
Více komentářů v hodnocení desek
Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat
 



Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
babka   |88.101.243.xxx |23.11.2010 09:02:47
Hledající by po bookletu sáhl, takhle si kotouček nejenže nekoupí, ale ani neposlechne, i když obvykle volívá ne kvůli prvním osmi, ale pro jedinou písničku.
čtenář-ka   |81.19.46.xxx |23.11.2010 16:30:47
ne že bych se chtěla přidávat k babce, ale z posledních recenzí autora a množství recenzovaného mám dojem, jako by už měl někdy hudby plné uši a nejlíp by bylo moct vždycky cd slupnout na jedno sousto, když by při tom bylo hned jasné, jestli je to dobré a nebo není - když ne, tak líp se na celém cd nevydávat, nebo to "zkompilovat..." - docela těžký úkol pro kapely
S.E.   |193.179.102.xxx |06.12.2010 14:09:21
Dle mého názoru jsou jakékoliv recenze dosti subjektivní a tudíž bych je nebrala příliš vážně. Nikdy se nezavděčíte všem a to že jednomu se něco nelíbí, neznamená, že se nenajde nikdo, koho by to nechytlo. Já naopak poslouchám pomalé skladby s nadšením a vychutnávám si tu pohodu a klid, která z nich na mě dýchá. Já za sebe doporučuji a celé kapele tleskám!

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."