gototop
26.01.2015 Půltucet sólistů – díl první (Miloš Keller)    Tisk
Recenze
Libor Žíla Tulák přichází s CD Otec country. Tím nemíní sebe, je to jen jedna z písní, ve kterých se vyznává z lásky ke kořenům country a potažmo příbuzných žánrů. Sám osobně je pojetím spíše trampský písničkář, a tomu odpovídá i celkový zvuk desky, jakkoliv aranžemi se hlásí k country. Trošku zbytečně zvolil na booklet poměrně nečitelný font písma, takže trošku otravuje se dozvědět celý příběh otce country - ale zase to vede k pozornějšímu poslechu. Texty vesměs obsahují upřímná, prostými a nehledanými slovy napsaná vyznání, velmi často se ale rým a formální stavba hodně podřizuje tématu a cíli (stal se ze mě kovboj/můj děda byl kovboj), někdy upřímnost přebíjí popisnost (Návrat ztraceného). Druhou polohou je pak vypravěčství příběhů z divokého západu. Hlasový projev Žíly se k tématům velmi hodí, někdy ale uškodí kolovrátkový hudební doprovod (titulní skladba), jindy je naopak instrumentace tím, co skladbu zachraňuje (Starý indián). Příjemná je decentní foukačka v mnohých skladbách. Nezbytná romantika kovbojů, indiánů, hor a lesů někdy až moc přebývá, naopak trošku chybí zemitá česká romantika, kterou Tulák jistě také prožívá a ze které pramení jeho texty a písně. Co zkusit opustit transformaci zkušeností a zážitků do divokého západu a popsat je tak, jak opravdu jsou v Čechách? Najdou se samozřejmě i věci, které už meze trochu překračují - Vlčí hody nebo Šibenice, zejména ta druhá spíš vyvolává nekontrolovatelný smích než hrůzu nebo posvátnou úctu. Naopak za silné lze považovat právě dvě úvodní skladby, Sedm skalpů se v mezích americkozápadní romantiky celkem vkusně udržela. Ale to tak bývá na každé desce.

Libor Žíla Tulák - Otec country
Libor Žíla Tulák: Otec country
Vydavatel: vlastním nákladem
Vydáno: 2014
Hodnocení desky: 2,90/10
Seznam písní: Návrat ztraceného • Otec country • Starý indián • Karolína • Vlčí hody • Šibenice • Sedm skalpů • Bude to zlý • Frajer John • Smutné vytí kojotů • Konec v pekle • Víra
Co o albu napsal Tomáš Doug Machalík: "Je mi líto, s tímto albem jsem se pocitově naprosto minul. Proti modelu countryového písničkáře, za kterým stojí kapela, rozhodně nic nemám, pokud je ovšem jeho projev alespoň trochu uvěřitelný – a to dost dobře nejde dohromady s neobratně sestavenými „kovbojskými“ texty plnými frází, umělé výplně a podivných konstrukcí. Celkový dojem pak nezachrání ani příjemně uměřená hudební stránka." (2 body)
Více komentářů v hodnocení desek
Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat
 


Martin Hejnák vydal album Ve víru. Jakkoliv se jako producent jiných desek vcelku osvědčil a je škoda že u toho nezůstal (proč si nezprodukovat vlastní tvorbu s jinými umělci?), jako autor CD zůstává na stálé a neměnné úrovni. Je to sice jakási jistota, otázka je, zdali to k něčemu je. Na desce se objevují ty samé chyby, co na všech autorových předchozích deskách jako přes kopírák, až na jednu, viz níže. Asi bych mohl opsat některé své předchozí recenze, ale nechce se mi to hledat. Tak tedy: tou odlišností je kytarová spolupráce Martina Rouse, takže hudební část písniček se dostala na standardní folkovou úroveň. Teď by ještě chtělo, aby s Martinem Hejnákem někdo spolupracoval pěvecky a textařsky(tj. převzal tyto jeho úlohy) a deska by byla supr. Kdybych Martina neznal tolik let (nebo neviděl fotku na bookletu), napsal bych, podle zpěvu - na dvanáctiletého dobrý debut, za dvacet let to bude ok. Úvodní Vím kde budeš žít dává jakés takés naděje, hned druhá Cesta ke královně (zpívaná ...ke kralóvně) všechny naděje zabije. Hudba spíše scénická a obsah? Cesta ke kralóvně nevede vůbec róvně. No, nevede. A tohle je navíc slepá ulice, což prokáže i následující Žaneta. Až na kooonci chooodby změní čas tvé stooopy.... tak začíná další skladba Jestliže chceš. Ne děkuji, nechci. Radši další Studnu.

Martin Hejnák - Ve víru
Martin Hejnák: Ve víru
Vydavatel: vlastním nákladem
Vydáno: 2014
Hodnocení desky: 2,86/10
Seznam písní: Vím, kde budeš žít • Cesta ke královně • Žaneta • Jestliže chceš • To, čemu uvěříš • V síni • Přijď ke mně blíž • Tato láska snad hořet nemusí • Zasnění • Příliv • Krvácení • Den pro světla • Televizní doba • Ve víru • Španělský býk
Co o albu napsal Pavel Rada: "Jako autor pro jiné by Martin byl možná dobrý, nápady má." (3 body)
Více komentářů v hodnocení desek
Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat
 


Další Martin, Rous (podílel se i na desce předchozího Martina, čímž jí podstatně instrumentačně vylepšil) vydal během jednoho roku 2014 už tuším druhé album. Na rozdíl od předchozího Martina je Rous zkušený písničkář, autor i kytarista, prošel i rockovou hudební školou a je to na něm znát. Technické a interpretační chyby v rámci projevu interpreta nenajdeme, najdeme ale, a na tom jsem se tuším shodl i s některými z kolegů, jistou nadprodukci a neschopnost škrtat a vyřazovat. Opět to platí pro toto album stejně, jako pro předchozí - zhruba ze tří Rousových alb by bylo jedno dobré. Z jednoho by byl dobrý maxisingl. Prostě ne vše, co napíše a zahraje stojí za zaznamenání na desku, jakkoliv na koncertě to může působit dobře. Všechny písně jsou stavěny jednotným mustrem naléhavosti, intimní romantiky a touhy a nostalgie, okořeněné instrumentálními mezihrami na kytaru. Spíš než témata jsou to takové písničkové fresky či postřehy a to v počtu 17 kusů na desku prostě nedá ucelený tvar. Najdou se samozřejmě také výjimky - tématicky silná a tomu i odpovídajícně zpracovaná textově i hudebně je Žižkovská Brazílie (nebudu citovat, poslechněte si). Vzápětí je to ovšem zabito skoro "hejnákovskými" Na seanci nebo Atomka padá.

Martin Rous - Angelika
Martin Rous: Angelika
Vydavatel: vlastním nákladem
Vydáno: 2014
Hodnocení desky: 5,55/10
Seznam písní:
Co o albu napsal Pavel Rada: "Platí opět to, co jsem napsal u minulého Martinova alba. Na každém se najde jedna, dvě silné věci, ale jako celek je alebum podprůměrné, i když Martin skvěle hraje na kytaru a dobře zpívá." (5 bodů)
Více komentářů v hodnocení desek
Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat
 


Pokračování půltuctu příště.
 

Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.
Honza Plšek  - Maertin Hejnák - RockaPop   |109.81.211.xxx |31.01.2015 12:47:00
Podle mého názoru Martin Hejnák rozhodně patří k tomu zajímavějšímu ze současného folku v ČR. Viděl jsem ho naživo a viděl jsem tam záblesk toho čehosi nedefinovatelného, co mají společného nejlepší písničkáři typu Donovan, Neil Young, Syd Barrett, George Harrison. S tím poněkud kontrastuje jeho tradičně velmi nízké hodnocení na FT. V aktuálním čísle Rock&Pop 1/2015 vyšla renceze na album Ve víru a dostala 2,5 hvězdiček z 5. Tak jsem měl potřebu to sem napsat, aby byl obraz o něco plastičtější.
Honza Plšek  - oprava   |109.81.211.xxx |31.01.2015 12:52:20
oprava, recenze je v R&P 2/2015
honza t.   |2a00:1028:96d5:.xxx |31.01.2015 17:54:56
Ale ten casopis se jmenuje rock a pop, takze uz z nazvu je patrno, ze tezko budou orientovani v oblasti folku. Nazor lze tedy jen tezko povazovat za podstatny. Kdyz budete chtit dovedet se neco o kulture tak si taky preci nekoupite Hospodarske noviny...
Jan Klein   |83.240.124.xxx |31.01.2015 23:32:49
To je pravda. Třeba já - pokud chci nějakou podstatnu kritiku folkových věcí, zásadně nechodím na Folktime...
Honza Plšek  - ...   |109.81.211.xxx |01.02.2015 19:13:05
Zdvořile doporučuju nevybírat tiskoviny pouze dle názvu, ale též dle obsahu. Rock&Pop, vedený kdysi Jiřím Černým a nyní Vojtěchem Lindaurem, se více než 20 let věnuje hudbě jako takové, včetně českého folku (tedy pokud to uzná za hodno pozornosti). Dám si tu práci a udělám malou rešerši :) Pokud jde o RP 2/2015, najdeme tu mj. celostránkový článek o Ian (brněnské akustické duo), zprávu o koncertech Nohavici a Ulrychových, celostránkový článek o skupině Bezobratři (moavská řekněme flkofolklórní kapela), recenze na folkaře: The Decemberists, Martin Cathy (vzor Dylana a Paula Simona), Tomáš Pastrňák, Půljablkoň, Punch Brothers, folková kompilace Another day another time (Joan Baez apod.), no a také Martin Hejnák. Jinak ale, uznávám, zbytek čísla je spíš o jiné muzice než o folku ...
Martin Hejnák   |Registered |09.02.2015 14:44:41
"Teď by ještě chtělo, aby s Martinem Hejnákem někdo spolupracoval pěvecky a textařsky."
_________________________________________________ ___
Rád bych jen dodal k této části recenze, že Martin Rous se mnou na albu "Ve víru" textařsky spolupracoval. Je spoluautorem deseti z patnácti skladeb na albu a dokonce spolupracoval i pěvecky (v písni "Vím, kde budeš žít" zpívá doprovodný vokál když pominu jeho cenné rady při natáčení vokálů).

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."