gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

15.02.2011 Z Potřekova do Potřekova (Tomáš Pohl)    PDF Tisk Email
Reportáže
(reportáž z představení Putování za gulášem v kavárně Caféidoskop)
Co je vlastně v pravém slova smyslu lidovou písní? Jak a kdy vlastně určitá lidová píseň vznikla? Snad každému z nás zpíval někdo v dětství aspoň jednu píseň, kterou nosíme dodnes v paměti a zpíváme ji našim dětem i vnukům. Každá lidová píseň měla svého autora hudby a textu. Jsou písně, které jsou zpívané různě v různých krajích, jsou písně, které se zpívají různě v různých zemích. Milan Dvořák a Věra Slunéčková vzali lidové písně jako základ svého nového pořadu s názvem Putování za gulášem. Pořad měl dne 27. ledna 2011 tradičně premiéru v pražské
Věra Slunéčková a Milan Dvořák na ilustr. snímku
Věra Slunéčková a Milan Dvořák na ilustr. snímku
foto: Tomáš Pohl
kavárně Caféidoskop. Základem pořadu je příběh, který mně a Františku Vlčkovi vyprávěl loňského roku Milan Dvořák při našem pravidelném víkendovém putování Českomoravskou vysočinou, v kraji kolem Pelhřimova a Kamenice nad Lipou. První příběh se odehrál v roce 1972 na Chodsku, kde o něco mladší Milan Dvořák navštívil ve vesnici Postřekov, jak říkají Chodové – Potřekov, hostinec U Hadamů (po pražsku U Adamů). O třicet let později se konala pěší pouť Milana Dvořáka se dvěma kamarády. Cesta měla být lemována pivem a gulášem, jenže po několika zastaveních nikde guláš neměli. Bez guláše poutníci skončili tam, kde před třiceti roky pouť začala - v Potřekově, U Hadama. Hostinec původně patřící panu Adamovi, poté znárodněný jeho synovi a konečně vrácený vnukovi v restituci, bohužel guláš nepodával. Tak skončila cesta z Potřekova do Potřekova.
Večer v Caféidoskopu zněla spousta lidových písní, nejen z Chodska. V každém pořadu Milana Dvořáka a Věry Slunéčkové má své místo i spojovací literární text. Oba dramaturgové tentokrát sáhli po díle Pavla Eisnera. Pavel Eisner byl redaktorem, překladatelem a spisovatelem. Znal perfektně nejméně dvanáct jazyků a snad každý zná jeho oslavu českého jazyka v knize Chrám i tvrz z roku 1946. Lidovým písním věnoval studii s názvem Tři kapitoly o lidové písni z roku 1948 a knihu Malované děti z roku 1949.
Společným jmenovatelem úryvků z díla Pavla Eisnera v přednesu Věry Slunéčkové byla myšlenka, že hlavním tématem lidové písně není láska Jeníčka a Andulky, ale láska k jídlu, což Eisner demonstroval mnoha texty na toto téma. Poslouchat úvahy a statě Pavla Eisnera dává poznat krásu českého jazyka, jazyka, který v poslední době velmi trpí a proto každé setkání s  jazykovou oázou, sdělenou osobou s citem pro český jazyk, je svátkem.
Milan Dvořák zavzpomínal i na kraj své babičky, na Novou Cerekev. Když jsem Novou Cerekví, rodištěm malíře Alfréda Justitze, vesnicí s velikou a tehdy zanedbanou synagogou, dost často projížděl, nevěděl jsem, že se tam zpívalo o Cerekvické chase mladé, co roste pěkně nahoru, včetně věty: „jak se jednou oženíte, nesmíte do hospody.“ V Cerekvi zněla i píseň o Cerekvickém kostelíčku a Pražanovic koních. Melodii téhle písně, ale v jiném rytmu, si často zpíváme na Žalmanových koncertech jako Nezacházej slunce. Melodie lidových písní dnes neznámým způsobem vznikly, nezjištěným způsobem putovaly krajem a jejich slova se měnila podle konkrétních událostí. Ale vraťme se k hlavnímu motivu lidové písně - k jídlu. Jak krásné je vyznání lásky k panence, která pekla vdolky, co je nebe proti peklu, kde Luciper peče erteple? Až vědecky zní píseň o tom, že brambor není jako brambor a zelí není jako zelí. A jak chytrá je rada překonat nedostatek dívčí náklonnosti plnými kapsami jídla včetně plné kapsy zelí, jak se zpívá v písni Nechce mě panenka žádná.

Milan Dvořák vzpomněl, že se slavný Pete Seeger při své legendární návštěvě Prahy v šedesátých letech minulého století divil, že lidové písně u nás neznějí tak, jako v jeho rodné zemi. V té době v návaznosti na padesátá léta „duněl“ folklór z pódií a rádií. Přiznám se, že v té době mi byla tato prezentace lidové písně protivná. Na tu dobu vzpomíná i Jiří Pavlica v knize Hovory nejen o hudbě s Přemyslem Rutem. Lidé jako Pavlica, Hutka, Lohonka – Žalman a další pomohli vrátit těm, kteří mají duši a srdce, lásku k lidové písni. Ostatně v první řadě seděl ten večer spokojený Přemysl Rut a zpíval si s oběma účinkujícími.
Tak plynulo putování za virtuálním gulášem, lemované lidovými písněmi a vtipným a moudrým vyznáním českému jazyku. Ten pravý guláš si mohl ten večer dát v Caféidoskopu každý divák. Závěr tradičně patřil přídavkům a pozvánce na reprízu Staropražských písní. V Caféidoskopu je totiž stále na co se těšit.

Sdílet na...
Kam dál?

» Osudy a romance (Tomáš Pohl)

» Ach, válko, cos to udělala? (Tomáš Pohl)

» Růže žije! (Tomáš Pohl)

» Zrádce národa v Chotěboři (Tomáš Pohl)

» Lahvová a Cihlová (Tomáš Pohl)

Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Únor 2020 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
      1 2
 3 4 5 6 7 8 9
10111213141516
17181923
242528 

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 157. ŽIVĚ...

Kdo: PETR BENDE (s cimbálem a basou)
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.04. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 158. ŽIVĚ...

Kdo: T.H.S. BRZDAŘI Olomouc
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.05. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 159. ŽIVĚ...

Kdo: HUMÉNEČKO Lipov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 10.06. 2020 20:00