gototop
14.07.2016 Jak se dělá Muzika (Džexna)    Tisk
Reportáže
Na Muziku do Hrádku u Rokycan jezdím až od doby, kdy se její organizace ujali Ilon a Míša Leichtovi. Ne, že bych někdejší Samsonův festival bojkotovala, ale termín v polovině prázdnin většinou kolidoval s mou dovolenou. Areál přírodního divadla s vysokým stupňovitým hledištěm, odkud je krásně vidět a slyšet, se stravovacím zázemím a s možností stanování v lese kolem divadla je přímo ideálním festivalovým místem. A když k tomu pořadatel objedná i pěkné počasí, jako tomu bylo v sobotu 9. července...
Letošní Muziku opět pořádalo město Hrádek v úzké spolupráci s agenturou BlueDress, rozuměj Ilon Leichtovou. Tomuto všestranně šikovnému děvčeti se podařilo zase namíchat festivalový koktejl z muziky mnoha barev a chutí. Moderoval Míša Leicht a o bezchybné nazvučení se postaral tým Honzy Friedla.
Pouta
Pouta
Foto: Renata Králová
Ofotila jsem si ferman vyvěšený na kmenu smrku, ale, co je psáno, nemusí být dáno. Prvních pět kapel zahrálo v jiném pořadí (změna je vždy možná) a ejhle, dramaturgicky to sedlo náramně.
Zahajovala Pouta a po nich přišly Berušky. Obě skupiny, založené na pěveckých kvalitách sólistů a vícehlasém zpěvu, zahrály, ale především zazpívaly zejména převzaté známé písně z různých žánrů. Pro Pouta to byl úplně první koncert v nové sestavě. Pilířem zůstává Radek Novák s denverovským hlasem, a ke zpěvačce Šárce Fuchsové a basákovi Davidu Bromovi přibyly Zuzana Röhrichová – Brabcová (zpěv) a Petra Kolátorová (klávesy). Na novodobé Muzice se stalo nepsanou tradicí, že hostující kapely zahrají i něco od hostitelského Copu. Pouta si vybrala Tennessee Waltz a Radek při „hospodském“ provedení oprášil svou hru na akordeon.
Z někdejších folkokvítkových Berušek jsou již mladé paní (tou nejčerstvější je Anička Olejníková (Drábková) a maminky - Alena Schernstein a Zuzka Šírová (dříve Vítovy). Berušky se postaraly o první vrchol festivalu. Zpívající kojící maminy to fantasticky rozbalily, silné zdravé hlasy se nesly areálem, a když přidaly Kéž slunce svítí z muzikálu Hair, naskakovala mi v tom vedru pověstná husina. A abych nezapomněla, zahrály i copáckou, Má dáti, dal, samozřejmě po svém.
A také díky Beruškám jsme na Muzice mohli vidět i zahraničního hosta, skupinu Dr. Bluegrass z Brightonu v jižní Anglii. Seznámili se na bluegrassovém festivalu ve francouzském La Roche. Kvintet tvoří tři mladí mužové (banjo, kytara kontrabas) a dvě dívky – houslistka a „tamborka“ s metlami a bubínkem na krku. Zahráli na bluegrassové nástroje energií nabité písničky z různých žánrů, nejen bluegrass, ale i ostrovní folk, jazz, rock... Zvuk banja mi zněl sice poněkud zvláštně (a nebylo to jen přetrženou strunou) a zpěv bych nazvala slovem „živelný“, ale byl to vodvaz. I Dr. Bluegrass zahrál jednu copáckou, nepřekvapí, že Irish. Na sólový zpěv si pozvali Berušku Alenu, ale v refrénech už zpívala česky celá kapela.
BlueGate s Ilon Leichtovou
BlueGate s Ilon Leichtovou
Foto: Renata Králová
Pak přišla řada na dvě téměř domácí kapely – Strašlivou podívanou a BlueGate z Plzně. Domácí proto, že už na obnovené Muzice hráli a pak, na Muziku přijíždí většinou diváci z Plzeňského regionu. Fandové obou kapel o sobě dávali hlasitě vědět, a to je správně.
Poslechla jsem si je s chutí. U Strašlivky mě fascinuje neúnavné hledání příběhů a témat, i studnice hudebních nápadů, do kterých historizující muziku odívá. Píseň od Copu tentokrát nehráli, ale už mají splněno, Stopy kol vystřihli v prvním ročníku. BlueGate jsou v poslední době plodní co do počtu potomků, a tak na nové písničky si asi budeme muset ještě nějaký čas počkat. V sestavě jsem zaznamenala změnu na postu banjisty, nějak mi není jasné, zda trvalou nebo dočasnou. Ovšem Petr Kříž se zhostil své role se ctí a BlueGate svoje fanoušky nezklamali. I oni zahráli copáckou Řeku již na první novodobé Muzice.
Hanka Skřivánková a Marek Štulír z Jarretu
Hanka Skřivánková a Marek Štulír z Jarretu
Foto: Renata Králová
Střídaly se kapely, střídaly se žánry. Totální změnu přivezl liberecký Jarret. Nachází se právě uprostřed natáčení nové desky, která by měla na podzim vyjít. A tak sympaticky zahráli především věci z připravovaného alba, a řeknu vám, když jsem poslouchala ty texty, máme se na co těšit. Hanka Skřivánková na chvíli opustila pódium a přenechala zpěv pánské části souboru. No, veselé to bylo! Pánové, přejmenovala jsem si je na Jarretboys, do písně o pití vsunuli, jak při tom „myslí na Colorado“ a připomněli tím divákům, že po skončení programu pivo tradičně čepuje Cop! Hanka se vrátila a Jarret ještě přidal dvě hitovky, Zvěrokruh a Venku zuří jaro.
Cop a diváci na Muzice
Cop a diváci na Muzice
Foto: Petr Piskač
Tady moje zpráva z Muziky pomalu končí. Když jsme z areálu s Renatou odcházely, hlavní host programu Vlasta Redl byl ještě někde na cestě mezi Brnem a Prahou. Na Muziku dojel a z doslechu vím, že jej již téměř noční přírodní divadlo poslouchalo bez dechu. Ale ještě předtím potěšili a pobavili diváky v zaplněném hledišti "páni domácí" z Copu.
Muzika zněla areálem i po skončení programu na hlavní scéně. Vy, kteří jste vytrvali na Muzice až do hluboké noci, můžete se o zážitky podělit v diskusi. Děkuji.
Dodatek: Nedá mi to, abych se v této souvislosti nezmínila o jiném festivalu, který v roce 2014 ohlásil konec z ekonomických důvodů, podobně jako před lety Samsonova Muzika. Ano, myslím bluegrassové Jamboree ve Strakonicích. Tehdy Leichtovi, hasiči festivalových požárů (po zkušenosti s obnovením Muziky), nabídli pořadatelům ze Strakonic svou pomoc. Podařilo se, v roce 2015 uspořádali Jamboree jednodenní, levnější, se zajímavou dramaturgií, včetně zahraničního hosta. Zdálo se, že tradice dalšího významného festivalu bude zachráněna. Letos, uprostřed příprav nového ročníku, se úředníci z MěKS rozhodli pro radikální změnu koncepce festivalu, pro Leichtovy nepřijatelnou. A jak se ukázalo, nepřijatelnou i pro bluegrassové publikum. Někdejší slavné Jamboree se v pátek 3. června přetransformovalo na večerní koncert Franty Nedvěda pro strakoničáky, kteří v drtivé většině po jeho skončení odešli a bluegrassové kapely, a ne ledajaké, už je nezajímaly. Značka strakonického Jamboree letos vzala za své.
Značce Muzika se naopak v Hrádku už čtvrtým rokem zase daří. Divácky a věřím, že i ekonomicky. A doufám, že tomu bude i nadále. Případ Jamboree a „úřednická fundovanost“, budiž varováním.
11 videí na YouTube Džexny

Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."