gototop
01.10.1999 Folkování pod komínem (Frisco)    Tisk
Reportáže

No vida! Pak, že neexistuje festival, kde by hrály samé mladé folkové formace. Samozřejmě, že podobných festivalů je víc, ale řekněte, není to nádhera - v klidu ráno doma vstát, pustit si Zákrutu, nasnídat se, sednout na metro a za pouhých dvacet minut už sedět v hledišti folkového festivalu? Takových příležitostí nemá pohodlný folkový novinář za rok moc. Jednu z nich měl v sobotu 2.října v Praze 9 - Třeboradicích a věřte, že jí nepromarnil. Napsal o ní totiž reportáž.

Tedy akce nesla název Folkování pod komínem a vlastně spíš než festiválek to byl benefiční koncert, jehož výtěžek byl určen pro oblasti postižené zemětřesením v Turecku. Důležité je tedy říct, že všichni protagonisté, organizátoři i moderátoři zde pracovali bez nároku na honorář, jak se na správnou benefici sluší a patří.

Ale teď již k samotnému programu. Dramaturg koncertu Luďa Žofák nasadil hned v úvodu ostré tempo a musím říct, že Lístek ho v tomto úsilí jednoznačně podpořil. Grupa Zbyňka Zatloukala na nás vybalila nejen kopu osvědčených fláků, ale překvapila i songy čerstvě vylíhlými, nicméně precizně nacvičenými a rozhodně chytlavými. Chytlavost a preciznost jistě patřila i k následujícímu souboru, kterým byl v sobotním odpoledni Auris. Méně už by se zde však dala požít formulka čerstvě vylíhlé songy. A tak jen doufejme, že to byl od Aurisu záměrný koncept a že pro nás na následující klubovou sezónu připravili nějaká příjemná překvapení. Na prkna znamenající průšvih (podlaha pódia byla mírně řečeno trochu řidká) se po prázdninové odmlce vrátila v plném lesku také skupina Jarabáci. Rodinné i cestovatelské choutky některých členů kapely se zřejmě podařilo rozehnat, a tak Jarabáci dál hrají komplet a mohli tak vybrat starší i novější perličky ze svého repertoáru, vyjma písně Kalamajka. Tu nakonec odmítli zahrát i jako přídavek s tím, že se této písně dokonale přejedli a znovu prý ji uvedou tak nejdřív za deset let. Na pódiu je pak tedy vystřídal další letošní držitel Porty, skupina Kvokál. Ti na nás vystřihli jeden spirituál za druhým, výborně zaranžované, výborně odzpívané. Stál jsem opodál a v duchu jsem musel dát za pravdu Markovi Zavřelovi, který v dobrém zpěvačku Kvokálu Martinu Spurnou oslovuje "paní Budweisserová". Martina je opravdu jednou z nejvýraznějších zpěvaček, jakou jsem v posledních letech na folkových pódiích zaznamenal. Stejně tak mi vždycky udělá radost vystoupení skupiny Merliton, která v Třeboradicích po Kvokálu následovala. Také tahle skupina má za sebou nucenou pauzu, způsobenou několikaměsíčním výletem jejich sólového kytaristy do Českých Budějovic. Přestávka jim ovšem nezabránila v tom, aby nezahráli několik svých hitů jako např. Fanbérie nebo Tlouštík. Vtipné a opravdové texty jsou dle mého příznačné i pro následujícího interpreta, kterým byl tentokrát Jeroným Lešner. Hvězda tohoto mladého folkového písničkáře stále stoupá, o čemž mě přesvědčily i nadšené reakce přespolních i domácích diváků. A právě domácí diváci si přišli na své při vystoupení poslední skupiny dne - Magisonu, jejichž členem je totiž třeboradický rodák a dramaturg Folkování Luďa Žofák. Ten také sklidil asi největší ovace z celého Magisonu a není divu, protože jeho sólový zpěv nás provázel prakticky celým Magisoňáckým vystoupením.

Na programu však v Třeboradicích nebyla jen muzika. Diváci si zde mohli také prohlédnout galerii kresleného trampského humoru, kterou připravil jeden z dvojice moderátorů - Jirka Carmen Lipka. A protože koncert byl věnován právě postiženým zemětřesením v Turecku, ke shlédnutí zde byla i výstavka prací na toto téma, které připravily děti ze zdejší Mateřské školy. Akce poté vyvrcholila předáním finančního příspěvku zástupkyni Českého červeného kříže, paní Ivance Kadlečkové, která nás potom také krátce informovala o současné činnosti ČČK.

Ale to už dávno padl soumrak bledý a na zahradě restaurace U Tanase, kde se celý hapening konal, vzplál táborák, u kterého se posléze sejšnovalo až do hluboké noci. Všechny jamující dokonce nevyhnal ani krátký deštík, který se v jednu chvíli na Třeboradice snesl. A milý folkový novinář si v tu chvíli řekl, že festival dvacet minut od domova je sice pěkná věc, ale od ohně se nechce úplně stejně, jako by to bylo domů dva dny. Prostě muzika je muzika.


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."