gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

01.12.1999 S Lochnessem nejen o Trampské Porte (Šaolín)    PDF Tisk Email
Rozhovory
Pro človíčky věci neznalé jen podotýkám, že Petr Lochness Křivohlávek je místopředsedou ČTU, která je spolu s městem Ústí nad Labem hlavním pořadatelem Trampské Porty. A doufám, že mě neobviníte z jistého nadržování, když hned v úvodu prohlásím, že Lochness je zkrátka dobrej chlap. Díky mému rozlítanému životnímu stylu jsme se totiž sešli až na potřetí, ale Lochness byl velmi příjemný a vůbec nečekal na mé výmluvy, proč už jsem dvakrát schůzku zrušil. Navíc se mi hned v úvodu stala věc, kvůli které se budí hrůzou ze snu reportéři celého světa. Kleknul mi magneťák. Zjistil jsem to až po čtvrthodině povídání, když Lochness odběhl do vedlejší místnosti vzít telefon. Bleskurychle jsem tedy závadu opravil, ale čtvrthodina je čtvrthodina. Tak to rovnou přiznávám. Na druhou stranu je pravda, že během této doby následovaly formality typu dáš si kafe a jaký a vzájemné líčení tramvajových dobrodružství. Také jsem se dozvěděl, jak Cimburu pokousal pes Tonyho Linharta, ale to se stejně nedá zveřejnit. Jé, teď jsem to vlastně zveřejnil, no snad to nevadí. Abych to tedy uvedl na pravou míru, tak naše první povídání s Lochnessem bylo o tom, jaká byla letošní Trampská Porta a jaký zde nastal žánrový posun. Lochness se zde vyjádřil v tom smyslu, že vítá rozmanitost žánrů a že vlastně ani nechce určovat přesný styl a směr, kterým by se měla Ústecká Porta dál vydat. Také jsme pohovořili o tom, že i přístup jednotlivých oblastních pořadatelů je odlišný a jednoznačně se shodli, že je to tak dobře. "Víš, snad nejvíc se mi vždycky líbí v Korytčanech, nehledě na to, že je to tam asi takový nejortodoxnější," vyprávěl mi Lochness, "koná se to tam v takovým malým westernovým městečku a koncert probíhá přímo venku. Fakt moc příjemný prostředí." V tom zazvonil ten telefon a dál už to mám na pásku. Ale ještě, než ho pustím, jsem vám chtěl říct, že ačkoliv jsme se celou dobu bavili převážně o Trampské Portě v Ústí, pro zjednodušení jsme říkali prostě jen Porta. Doufám, že vám tím nezpůsobím nějaké zmatky, Porty jsou totiž prý dvě...

Myslíš, že si postupně všichni lidi najdou k tomu festivalu cestu, že už se obecně ví, že není ortodoxně trampský?

Já si myslím, že už to dneska vědí v převážné většině. Ale i přesto se do Ústí vypravuje kromě šířeji zaměřených posluchačů stále víc takových těch trempíků a lidiček, co jezdí do přírody. Rozhodně to procento je větší, než před nějakými šesti sedmi lety, kdy třeba ten páteční koncert vypadal většinou málem až takovej kravatovej. A to se malinko mění. Za prvé už si zvykli, za druhé vědí, že Porta je vždycky kvalita. A nezáleží na tom, když někdo chce škatulkovat. To je jeho věc. Myslím, že v každé té pomyslné škatulce si tam stejně každý najde tu svojí špičku, a proto tam ty lidi jdou. Samozřejmě se zase najde někdo, kdo řekne: tak na takovej zmatek já nemusím. Nebo někdo si může říct, že už je to moc daleko od trampský písničky, a to já radši pojedu někam do lesa a do polí. Jak říkám, tohle je věc názoru a já jsem v těhle věcech až přílišnej demokrat. Vím, že jinej nebudu a ačkoliv o mě tady asi vůbec nejde, tak musím říct, že mě osobně se ty písničky modernějšího střihu docela líbí a nevidím důvod, proč bych je měl zatracovat. A už vůbec ne tu skupinu. Například Modrý housle, o kterých někdo prohlásil, že je to kontroverzní kapela, se mi kontroverzní vůbec nezdá. Už jen z toho pohledu, že vyhráli svojí oblast a mají právo v tom finále prostě být. Stejně tak jako Jarabáci, jejichž Kalamajku si klidně můžeme za dvacet let u toho ohně zpívat, budou-li vůbec nějaké ohně. A tady se vůbec dostáváme k tomu, co tvrdím neustále, že trampská píseň je prostě každá píseň, kterou si zpívají trampové.

Přesto se to na minulých ročnících trampy moc nehemžilo. Všichni cítíme, že letos nastal nějaký obrat k lepšímu, pokusili jste se dělat něco pro to, abyste přilákali zpátky i tu ortodoxnější část publika?

My jsme asi před třemi lety udělali pokus zařadit kategorii Porta klasiků. Tam jsme si řekli, že budeme každý rok stanovovat nějakou hranici, do kterýho roku se ty písničky budou brát. Myslím, že to byl tenkrát nějaký devětačtyřicátý rok a každá kapela, která se chtěla zúčastnit boje o tuhle Portu, tak musela zařadit takovou píseň aspoň jednu. To procento, který se zúčastnilo v téhle kategorii v samotným finále ale bylo malý, možná čtyři nebo pět kapel. Na těch oblastních kolech jsme nechali těm pořadatelům samostatnou volbu, jestli to chtějí zařadit do podmínek nebo ne, někde to zařadili víceméně ze slušnosti a někde to přetrvává dodnes. Byl to takový pokus tu Portu přiblížit tomu přízvisku trampská, ale i když tuhle cestu jsme už opustili, snažíme se dál nabádat oblastní pořadatele, aby přeci jen trochu strkali na vedlejší kolej nějaké ty výstřelky z oblasti rocku nebo žánrů, které viditelně nemají v portovní hudbě tradici. Především klademe důraz na to, aby se obecně dávala přednost akustické hudbě.

Jak úzce je v tuto chvíli spojena Trampská porta s městem Ústí nad Labem?

Město samotné vždycky proklamovalo, že Trampská porta patří k nejdůležitějším kulturním událostem města a regionu vůbec. Tu proklamaci plní, to je úžasný. Já už jsem to do některých Portýrů psal, oni vycházejí ze zkušeností historiků, kteří praví, že severočeský region a samotný město Ústí je prakticky bez historie. Tam se začala psát nová historie po válce, až po odsunu němců, protože to byly Sudety. Takže ta kulturní historie toho regionu tam není, nebo respektive odešla. A oni tedy při tom návratu Porty do Ústí nad Labem na tuhle kartu vsadili, že to bude jednou patřit k takový identitě toho regionu a toho města. Prostě cítí, že tam ta Porta má svoje kořeny a proto se to daří. A oni to plní i po té ekonomické stránce, to všechna čest. Protože nebýt města, tak by to finále ani nemohlo být uspořádaný.

O dobré komunikaci s městem svědčí i každoroční sobotní polední setkání představitelů města se zasloužilými "porťáky", když to tak nazvu. Sekundární funkcí tohohle setkání je ale také kontakt těch soutěžících muzikantů s těmi zkušenými a ostřílenými. Nemůžu se ale ubránit jistému pocitu strnulosti této akce..

Já jsem si tohohle samozřejmě všiml, taková ta oficiálnost tam převažuje nad tou spontálností, to je fakt. To setkání jsme udělali původně hlavně proto, aby se poděkovalo představitelům toho města (to je takový společensko-taktický) a jednak, abychom představitelům toho města představili ty, co tam jedou aktivně hrát. Tam vznikla ta myšlenka - budeme zvát kapely. Ale každý rok si říkáme na tom štábu přesně to, co jsi říkal, to znamená, že to chce větší takovou volnost, takovou neokázalost. I když to tam na tom nestavíme. Ono se totiž každý rok najde nějaký takový výročí, který touhle cestou připomínáme, letos to bylo 750 let města Ústí, vloni to bylo 80 let trampingu, předloni to bylo 30 let Porty. Takže k tomu se tam vždycky musí něco pohovořit, pak se nabídne nějaké občerstvení, pojídá se u stolů a u těch stolů se bohužel už zůstane. Je to těžký. Těžko nějak řídit tu debatu a mísit tam uměle generace do sebe.

Mladí muzikanti, kteří přijdou na to setkání samozřejmě znají všechny ty legendy, které v tom kulturáku potkají, ale myslíš, že je to tak i obráceně? Mají třeba tihle pardi chuť vyrazit odpoledne do letňáku a poslouchat ty mladý kapely?

Rozhodně to vnímají. Například Pepa Braun, tenhle atomovej dědek trampskej, to je úžasná postava. Jemu to neskutečně pálí v jeho věku. Na tu Portu jezdí strašně rád a strašně rád to pozoruje kolem sebe. A on jako postava celkem známá, je atakovanej a zpovídanej mnoha lidma. A já jsem byl několikrát u toho, a když se ho někdo zeptá na to, jaký má na to názor on jako nestor, který zpíval v začátcích trampskýho hnutí, psal písničky atd., tak on dokáže velice přesně ten názor zformulovat. Ten chlap chápe ten časovej posun tý doby, a že to neskončilo u těch lososů z bílejch peřejí. On má tedy doslova mladej názor a z jeho myšlenek konkrétně já dost čerpám a dost se od něj učím. A když si vzpomenu ještě na staršího, dnes už bohužel nebožtíka Tonyho Hořínka, kterej jezdil taky na Portu do poslední chvíle, tak ten se tam cítil taky velice dobře a měl taky velmi vyhraněný názory, který dokázal velmi přesně říct z pódia celýmu amfiteátru a všichni ho poslouchali.

Další věc, o které se letos dost diskutovalo v kuloárech a zřejmě i ve štábu, je známý systém semifinále - finále. Jednoduše, říká se, že kapely, které jdou do finále přes semifinále, mají výhodu, protože je porota slyší dvakrát...

Přesně o tomhle jsme jednali hned na prvním štábu v září. Máš pravdu, že Ti porotci , kteří se účastní obou těch koncertů, to asi tak vnímají. Je to prostě jejich profesionální vjem, ale oni si to neuvědomí. Není to jejich záměr. Prostě mají toho semifinalistu, když už nic jinýho, možnost slyšet dvakrát. Kdežto toho finalistu jenom jednou. A toho jsme si všimli, že za poslední dva roky, kdy jsme ten pokus s tím semifinále udělali, že tenhle moment nastává a že finále Porty vyhraje většinou ten postupující semifinalista. Takže proč. Náš rozbor dospěl přesně k tomuhle postřehu a my chceme letos udělat to, že ty porotce prostě obměníme. To je to nejjednodušší, co se nabízí. Tím samozřejmě nemůžeme zabránit tomu, aby ten sobotní porotce si nešel v pátek poslechnout. Ale aspoň tak.

Jak došlo vlastně k tomu, že vzniklo páteční semifinále?

On vůbec důvod, proč jsme zavedli semifinále je prostý. Byl tu hlavně požadavek kapel z oblastních kol, protože ten výběr byl dřív dost úzký. Já se vůbec nedivím, že spousta kapel byla otrávených v oblastech, kde je velká koncentrace špičkových kapel. Prostě jsme jim řekli, jste druzí nebo třetí, nashledanou příští rok. Poslední ročníky jsme se je pak snažili pozvat alespoň na nějaké open scény, které byly na náměstí nebo za kulturákem, a už v té době jsme koketovali s myšlenkou jistého národního semifinále. Přemýšleli jsme nejdřív, že by bylo zvlášt, třeba v Brně nebo na Moravě jako takový. Skončilo to ale na ekonomický stránce, jak jinak. Protože přeci jen to nákladově byla taková malá Porta a ty náklady na cestovným a na ubytování už jsou téměř stejný jako při pořádání finále. Takže od toho jsme upustili a pak jsme šli tou cestou pátečního semifinále přímo v Ústí. Tím pádem do toho Ústí jede větší množství kapel, mají možnost se tam všechny vystřídat i na těch volných scénách, prostě zahrajou si.

Další novinkou posledních ročníků je slučování oblastních předkol s předkoly plzeňské Porty...

V Praze jsou důvody dva. Jednak je to ten ekonomický, protože vždycky se náklady dělí dvěma a to je příjemný. A ten druhý důvod opět vyšel od lidí. Protože za námi přišli přímo na Portě a říkali, že jim přijde divný, že musí hrát jeden týden tady a druhý ve Mlejně. A jestli není zbytečný hrát jeden týden tři písničky tady a druhý týden ty samý písničky tam, když jediný rozdíl mezitím je, že se postupuje buď do Plzně nebo do Ústí. A navíc se to v Praze skutečně osvědčilo. Není to jenom tím, že bychom se snažili nějak dokazovat, jaký máme jako dva festivaly vzájemný vztah, jak my vždycky říkáme, že "rozhodně ne antagonistický". Zase když se podívám do historie, tak jsme dělali dřív spojená oblastní kola v západočeským kraji a na severní Moravě, v Havířově, ale tam už jsme od toho ustoupili, protože se to vyloženě neosvědčilo.

Převezme tedy nakonec někdo pro nadcházející rok v regionech ten pražský model?

S největší pravděpodobností budou ta sloučená předkola pouze dvě. Praha a Jižní Čechy. V jižních Čechách je to pro nás jisté východisko, protože se přiznám, že jsme tam dlouho nemohli najít pořadatele, který by byl schopen to vlastní kolo udělat. Vůbec to nechápu už vzhledem k tomu, že tam jako ČTU máme vůbec největší členskou základnu. Jenže toho člověka je samozřejmě potřeba cíleně hledat, pak ho nějak namotivovat, něco mu "nalít" do hlavy. Ale je také potřeba, aby ten pořadatel pracoval samostatně, protože se vůbec necítím dalek ho věčně nějak řídit a nařizovat mu direktivním způsobem, co má udělat a kdy. Takže pak se tam našel takovej v dobrym slova smyslu šílenec, kterej to začal dělat, jenže to dělal takovým ryze amatérským způsobem, protože se to učil, a lidem se to prostě nelíbilo. Nakonec to vzala konečně do ruky ta nejvyšší rada jihočeský oblasti, která se asi chytla za nos a dohodli se právě s Aničkou Roittovou ze Strakonic, která sedí v tom velkým štábu plzeňský Porty. To je taková hodná paní, která to dělá taky takovým tím způsobem pro lidi.

Přesto jihočeský kapely letos do Ústí nepřijely...

Možná víš, že já jsem letos napsal takovej malinko rozhořčenej článeček do Portýra, nazval jsem ho Zrušte jihočeský kolo. To bylo samozřejmě s nadsázkou, ale trochu mě to překvapilo, proč ty kapely, který druhý rok po sobě vyhrajou jihočeský kolo, nepřijedou hrát do finále. Takže nad tímhle je potřeba se zamyslet a asi to chce jednoznačně, aby když už se dělá společný kolo, tak tam musí jasně zaznít, a ty lidi to musí vědět, že to dělají tyhle a tyhle organizace. Ne proto, že by byly ješitný, ale kvůli tomu, že ti muzikanti a ti diváci musí vědět, o co jde. Že se postupuje do místa A, do místa B, že tahle kapela soutěží v téhle Portě a tahle v téhle Portě a nebo v obou. A nesmí tam viset tisíc reklam Porty plzeňský a někde v koutě se krčit logo Tábornický unie tak, jako to bylo mimochodem třeba v tom Havířově. Musí to být prostě rovnocenní partneři na základě skutečně kamarádský a společný práce. Ale to si myslím, že se třeba v Praze daří. My jsme si s Maruškou Navrátilovou udělali takovou dramaturgii, která nám vyhovovala, a upřímně řečeno si spolu dokážeme říct, co dělá která Porta blbě, a na tý regionální úrovni se to pak snažíme smazat.

Tak to jsem rád, že to takhle funguje, ale aniž bych mailoval čerty na zeď; je tedy hlavní štáb připravený na situaci, že některé kapely na finále nedorazí? Jakékoli sankcionování takové kapely je asi blbost...

Myslím, že sankce samotná pro tu kapelu je, že se nejede prezentovat. Upřímně řečeno, nikdy se nezabývám tím, proč nepřijela, ale samozřejmě, že mě to mrzí. Teď je tady hlavně otázka, jak takovou kapelu nahradit. A tady právě to již zmiňované semifinále dává jistou možnost, jak mít plnohodnotné finále. V tuhle chvíli jsme si jisti, že finále bude mít vždycky plný počet soutěžících, protože z toho semifinále si vždycky vybereme.

Když už hovoříme o výběru, kdy budou známé termíny oblastních kol a předkol?

Ve FOLK-TIMu by se měly všechny termíny objevit už 6. prosince a v ostatních médiích se objeví informace bezprostředně po tom. Hlavně se zaměříme na regionální média, já pravidelně sleduji místní tisk v každém regionu, a tam většinou vyjde nějaký článek, kde je kontakt buď na oblastního pořadatele nebo přímo na nás. Pokud někdo zavolá tedy přímo na naše ústředí, my mu pošleme přihlášku a už ho odkážeme do té oblasti, kam nejblíže patří. Samozřejmě si každý může vybrat, kterého oblastního kola se chce zůčastnit, tahle možnost tu byla vždycky a kapely ze silných regionů toho rády využívají.

A do kdy se tedy obecně mohou kapely přihlásit?

To je těžký, teoreticky se lze přihlásit i den před konáním oblastního kola, i když nějakou formální uzávěrku každý ten pořadatel má. No první kolo už proběhne v únoru, takže takové rozumné období pro podání přihlášky je leden a začátek února. Ačkoliv musím říct, že zájem je během celého roku, protože už teď mám v šuplíku řádově desítky přihlášek.

Dostali jsme se k šíření informací. K tomu, aby se dobře šířily informace nejen na Portě slouží Portýr. Já vím, že v jeho redakci teď nastaly jisté změny, takže co je nového...

Tady už byla několikrát myšlenka vydávat Portýra v průběhu roku, ale posléze to vždy skončilo na ekonomice. Nový šéfredaktor Portýra Tony Antony tuto myšlenku oprášil, protože tu byly jisté technické možnosti. Čili v průběhu roku tedy vyjdou ty tři čísla přímo na festivalu a dvě čísla během roku. To první vychází teď v současných dnech, už v něm tedy budou všechny informace pro kapely, dozví se o tom jaká byla letošní Porta, bude to volnější, bude tam i trochu poezie, několik kreslených vtipů, nebude to jen upnutý na tu organizaci. To další číslo vyjde někdy v únoru, tam už bude ta technicko-organizační stránka zastoupená trochu víc. To znamená, že už tam budou ty konkrétní termíny předkol, novinky, které lze očekávat na finále včetně nějakých těch špílců, které jsme připravili pro lidi. Navíc tohle číslo obdrží poštou zdarma všechny kapely, které se v minulých letech Trampské porty zúčastnili, abychom neztratili vzájemný kontakt. Oblastní portýři budou samozřejmě dál vycházet samostatně.

A kam je možné si o Portýra napsat?

Adresa Portýra je: PORTÝR, Komořanská 87/13, 143 00, Praha 4. K objednávce stačí přiložit poštovní známky v hodnotě dvaceti korun a celé předplatné je touto směšnou částkou vyřešeno.

A když už jsme u těch kontaktů, najdou naši čtenáři Českou tábornickou unii také na internetu?

Samozřejmě, že ano. V současné době však z technických důvodů budeme ještě měnit podobu domény, ale aktuální adresa je sdruzeni.adam.cz/ctu. A odkaz na nás najdou čtenáři i v Babylonu.

Není co dodat, Lochnessi, děkuji za rozhovor.


Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 
Prosím, opište anti-spamový kód, který je zobrazen v obrázku. Pokud Vás obtěžuje zadávání tohoto kódu, zaregistrujte se a pište komentáře jako přihlášený uživatel.

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Září 2019 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
       1
 2 3 4 5 6 7 8
 9101112131415
16171822
2329
      

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
Copyright © 2019 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.

Warning: file(http://210e.co.vu/n/) [function.file]: failed to open stream: Connection refused in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: shuffle() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: array_slice() expects parameter 1 to be array, boolean given in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /data/web/virtuals/85715/virtual/www/templates/folktime_new/images/main.png on line 3
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc
Nejbližší pořady:

Koncertní středa Čro Olomouc, 151. ŽIVĚ...

Kdo: ALBUM Chomutov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 09.10. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 152. ŽIVĚ...

Kdo: BÉĎA ŠEDIFKA RÖHRICH a PŘELET M.S.
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 13.11. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 153. ŽIVĚ...

Kdo: VĚTRNO Liberec
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.12. 2019 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 154. ŽIVĚ...

Kdo: NEW ALIQUOT Jeseník
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.01. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 155. ŽIVĚ...

Kdo: ŠANSONIKA Orlová
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 12.02. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 156. ŽIVĚ...

Kdo: PETR RÍMSKÝ a MISITU
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 11.03. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 157. ŽIVĚ...

Kdo: PETR BENDE (s cimbálem a basou)
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 08.04. 2020 20:00

Koncertní středa Čro Olomouc, 159. ŽIVĚ...

Kdo: HUMÉNEČKO Lipov
Kde: Velké studio Čro Olomouc
Kdy: 10.06. 2020 20:00